Martin Hromada (1771 - 1844)

     Pokračovatel hlavní rodové linie Martin Hromada (5. generace) se narodil v Hovězí v horním mlýně jako třetí syn Jana a Kateřiny Hromadových a dne 4.6.1771 byl ve Vsetíně pokřtěn knězem Františkem Hamalou.

     Přestože je v matričním zápise uvedeno náboženské vyznání katolík, je nepochybné, že byl svými rodiči vychováván v duchu protestantismu. Od dětství pomáhal svým rodičům při všech mlynářských pracích jako mlynářský pomocník až se vyučil opravdovým mlynářem. Takto nabyté zkušenosti mohl uplatnit velice záhy, neboť ve svých 20 letech se stal majitelem hovězského horního mlýna č.249. Co však tomu předcházelo?

     Právě v roce 1791 dne 12. dubna zemřela Martinova matka Kateřina Hromadová (roz. Viskala) ve věku 50 let na nemoc, jejímž průvodním jevem byla horečnatá zimnice. Pochována byla již v duchu evangelických tradic, zádušní mši sloužil tehdy 30letý evangelický pastor ve Vsetíně Samuel Šimko.

     Odešla tak ze světa právoplatná majitelka mlýna a dědická práva k tomuto mlýnu připadla na její děti z prvního manželství s Janem Blažkem. V té době však již žila pouze starší dcera Mariana Blažková (*1763), neboť její mladší bratr Jan Blažek (*1765) zemřel již v mladickém věku. Mariana byla tedy jedinou dědičkou hovězského horního mlýna, v němž však v té době již nebydlela, neboť se ve svých 24 letech dne 13.11.1787 vdala za sedláka Jiřího Michalíka a žila s ním na jeho gruntě v Hovězí č.14. Dohodla se proto se svým nevlastním bratrem Martinem Hromadou, že mu celý mlýn i s valchou odstoupí

Dohoda o převodu mlýna:

     Dnes dole psaného datum a roku stalo se mezi Marinu zrozenu Blažkovů provdanů Michaličků a Martinem Hromadů bratrem její, však po jinším otcovi, následující přátelské a dobrovolné porovnání; totiž:

     1. Ačkoliv mlýn hovězský horní i s valchů od milostivej vrchnosti za 400 fr. (zlatých) koupený po smrti vlastního bratra jejího Jana Blažka z příčiny, že bez poručenství a potomků zemřel, dle nejvyššího zřízení na nadjmenovanů Marinu Blažkovů provdanů Michaličků, jakožto jedinků sestru jeho, dědičným právem připadnuti by měl, však ona přece takový mlýn a valchu bratrovi svému, však po druhém otcovi, Martinovi Hromadovi a potomkům jeho na budůcí věčné časy odstupuje a popouští proti tomu, aby on

     2. Martin Hromada jí, sestře Marině, padesát rejnských na hotově nejenom položil, nýbrž i povinen byl jí, sestře Marině Michaliče, až do její smrti všechno obilí k její vlastní potřebě beze všeho mejta a auplatků dobře a spravedlivě mléti, proti čemuž ona taky dovoluje, aby dle tohoto přátelského porovnání nadjmenovaný mlýn a valcha jemu, bratrovi Martinovi Hromadovi a potomkům jeho, na časy budůcí věčné proti zaplacení obyčejného laudemium (správní poplatek) připsaný byl. Jenž stalo se na zámku vsetínském dne 11. novembris (11.11.) 1791.

     Takto se dostal hovězský horní mlýn s potvrzením vrchnosti do majetku rodu Hromadů na celá další staletí. O tom, že přišel do správných rukou Martina Hromady svědčí mimo jiné i ta skutečnost, že vedle odborné mlynářské zručnosti to byl i člověk gramotný se znalostí čtení a psaní, o čemž svědčí i jeho vlastnoruční podpis na uvedené dohodě.

     Nedlouho před koncem 18. století se mlynář Martin oženil s o pět let mladší Annou, dcerou sedláka Martina Zbranka z Jablůnky. Anna Zbránková se narodila 17.10.1776.

     Konce 18. století se již nedožil Martinův otec Jan Hromada, který vlastně svým příchodem do obce Hovězí založil komunitu rodu Hromada v této valašské obci pro následující časy. Tento první Hromada v Hovězí zemřel 25. dubna 1799 ve věku 56 let na tuberkulózu. I jeho na poslední cestu vyprovodil, stejně jako jeho manželku Kateřinu, evangelický pastor Samuel Šimko.

     Začátek nového letopočtu byl ve mlýně ve znamení příchodu prvorozeného syna a postupně se Martinovi a Anně Hromadovým v průběhu 19 let narodilo 7 dětí - 3 synové a 4 dcery (6. generace) a všechny děti byly křtěny podle augšpurské konfese:

Linie H

     Tato vedlejší větev se odklání 4. dítětem manželů Martina a Anny Hromadových, kterým je prostřední syn Jan (6. generace) narozený v hovězském mlýně 12.5.1808. Při křtu mu byli za kmotry manželé Jan a Kateřina Blažkovi, stejně jako jeho mladším sourozencům. Jako 19letý se oženil 10.10.1826 s 24letou Zuzanou, vdovou po Jiřím Mikulenčákovi z Hovězí č.366. Zuzana se narodila 7.1.1802 v rodině sedláka Jana a Mariny Kretových v Halenkově.

     Jan a Zuzana bydleli jako podnájemníci na statku rodiny Mikulenčáků v Hovězí č.366, kde hospodařili jako tzv. čtvrtláníci a kde se jim v letech 1828 až 1842 narodilo 9 dětí:

     Podle sčítacích operátů sestavených k 31.12.1857 rodina obhospodařovala na statku 2 kusy hovězího dobytka, 3 ovce a jednoho vepře.

     Po 50letém manželství Jana a Zuzany skončil život obou manželů během deseti srpnových dnů. Jan zemřel 10.8.1877 podle matričního zápisu na průjem a Zuzana 20.8.1877 starobou, ale spíše zármutkem ze smrti manžela.

     Podívejme se, jak pokračovala linie H v dalších pokoleních. Jediným pokračovatelem po meči zůstal Jan Hromada (*7.10.1832), o němž již víme, že se přiženil do evangelické rodiny mlynáře z Prlova č.46. Zde žil se svou ženou Rozinou (*30.8.1848) mlynářskou dcerou Václava Mynáře a Anny roz. Juráňové, se kterou se oženil v evangelickém kostele v Jasenné (soudní okres Vizovice) dne 23.10.1866.

     Po tchánovi převzal prlovský mlýn, ve kterém spolu s manželkou v průběhu let 1867 až 1890 přivedl na svět 13 dětí, avšak většina nepřežila svůj dětský věk. Jan Hromada, přestože byl mlynář, ovládal i tesařské práce. Osudným se mu stal 15. červenec 1891, kdy se zabil při opravě kostela. Po jeho smrti se rodina dostala v Prlově do svízelné situace, nejmladším dvojčatům Marii a Terezii byl jeden rok, starší členové rodiny chodili pomáhat na různé práce zejména na jih Moravy a stěžovali si, že s nimi jejich zaměstnavatelé velmi špatně zacházeli. Jak se tedy vedlo dětem Jana a Roziny, kteří všichni vyznávali víru českobratrskou evangelickou: